Básně

 
Malé Žernoseky 
(Chardonnay) 
 
Zde neřídím se majákem, 
ba ani hvězdami. 
Podzim se opil burčákem, 
přehnal to s barvami. 
 
V září je slunce laskavé. 
Hladí nás do snění 
a hrozny právě dozrálé 
zvolna se promění 
 
v radost, co ve dvou 
čeká nás. 
Usedni v tichosti. 
Pak rozlije se vína jas 
a s ním čas milosti. 
 
(únor 2016) 
 
 
 
 
 
Prosinec 
 
Poslední měsíc začíná 
a nad krajem když mlha 
sedí 
brodím se listím barvy 
mědi 
co poztrácela bučina. 
 
Habr zas zářil mosazí, 
nyní však všechno zdá se 
šedé. 
Kam nás ta zima zase 
vede? 
Počátek teprv nesnází. 
 
Voda, co stéká po skále, 
v štěrbinách mrzne - 
tichnou kroky. 
Někdy se za ně platí roky 
i v žití sotva nastálém. 
 
(únor- březen 2016) 
 
 
 
 
 
 
Teplice II. (Svatce A.) 
 
Buřička v šatě kurtizány? 
To není dobrá adresa. 
A přece srdce zaplesá, 
ač zůstalo tu bez ochrany. 
 
Zní drsně jméno Trnovany. 
Šanov zas trochu mazlivě. 
Bouřit a jásat při pivě 
a poránu si lízat rány? 
 
Doubravská hora bez doubravy, 
v nás ještě větší pustina. 
Snad ještě něco začíná pro ty, 
kdo k nebi zvednou hlavy? 
 
(1.2. 2016) 
 
 
 
Dražice nad Jizerou 
 
Mírně tu plyne Jizera, 
stín stromů na břehu. 
Kde láska tiše vyvěrá, 
mám srdce ve střehu. 
 
Není tu voda průzračná 
a kamenitý břeh. 
Zde nedohlédneš nikdy dna, 
jen v srdce záchvěvech. 
 
Svit světlušek nám nahradí 
i záři voskovic. 
Dnes po lásce jsme žízniví 
a zítra ještě víc. 
 
(říjen 2011)
 
 
 
 
 
Lemberk (Jakubovi K.) 
 
Snad se nám hluk všech bojů 
vyhne 
v zahradě za zdí 
kamennou. 
Má pískovec tvář 
zbrázděnou, 
nebo se kolem pouze 
mihne 
 
stín lasičky či hranostaje? 
Ruku jsem opřel o kámen. 
Jitro je chladné - letní 
den svou píseň teprv 
rozehraje. 
 
I mládí mívá těžkou hlavu. 
Vzpomínka jako drahokam 
nám připomíná kudy kam. 
Chceš zůstat čistý? 
Chraň se davu. 
 
(20.1. 2016) 
 
 
 
 
 
Velké Žernoseky 
(Ryzlink rýnský) 
 
Dříve než réva pokryla 
ty svahy kolem řeky Labe, 
půda zde v touze pronikavé 
odlesky slunce zářila. 
 
Krajina prsy vypíná 
k obloze jako krásná žena 
a réva, jež sem přenesena 
do českých končin od Rýna 
 
čekat nás učí. Do doby 
než svěžest k vyzrání se skloní. 
Pak vyzve toho, který do ní 
dal něco z vlastní podoby. 
 
 
 

 

Kontakt

Alice Urbancová +420 737 137 035 hypatiaa@seznam.cz